Čtyři roky práce pro Pardubice. Co se podařilo a co předávám dál?

7. 10. 2026 Zdroj: život na radnici

Když jsem před čtyřmi lety nastupovala do vedení města, měla jsem v hlavě nápady a vize, co bych ráda udělala a nebo změnila. A popravdě jsem moc netušila, co tam na mě už třeba čeká. Ukázalo se, že vize a nadšení se dost rozchází s realitou. Nicméně jsme se pustili do práce a do realizace jak toho, co jsem si přinesla, tak toho, co na mě čekalo z minula. 

Některé projekty už byly rozběhnuté, jiné vznikly během mého působení. Některé jsme stihli dotáhnout úplně, další jsou připravené nebo rozpracované tak, aby na ně mohli moji pokračovatelé navázat. 

A je taky potřeba doplnit, že jde jen o věci z mých přímých gescí, vůbec nemluvím o společných projektech, které připravovali kolegové, a na kterých jsme se logicky museli shodnout společně a věnovat jim také společně čas i práci.

A protože se za čtyři roky těch projektů nastřádalo opravdu hodně, chtěla jsem je na jednom místě připomenout a některé i okomentovat.

Co jsem převzala a podařilo se posunout nebo dokončit

Door-to-door systém třídění odpadu – projekt, který jsem přebírala z poloviny připravený, se podařilo dotáhnout a postupně zavést. Začali jsme ve Svítkově a Popkovicích, na které po roce navázaly ostatní části šestého obvodu a pak i další části města jako 3, 4 a 5. Naposledy to byly Jesničánky, Nové Jesenčany a Dražkovice. Že má smysl lidi v třídění podporovat a motivovat je se ukázalo po prvním roce, kdy D2D fungoval v části MO VI. Čísla jednoznačně ukazují, že lidé třídí líp a současně klesá produkce směsného odpadu. A to mě vážně těší.

Nový útulek pro opuštěná zvířata – přebírala jsem vizi a fakt, že nový útulek potřebujeme, s minimem hotových podkladů. Z téměř nekonečných příprav a jednání jsme se dostali až do fáze, kdy letos začínáme stavět. Na nový útulek jsme čekali dlouhých 17 let! Vystřídali jsme přes 20 lokalit, 3x se přepracovával projekt. Také se povedlo převést správu uvadajícího městského útulku pod městskou policii a ukázalo se to jako velmi dobré rozhodnutí.

Revitaliazce Červeňáku –  bývalý vojenský areál dostává nový život. Projekt, který jsem přebírala ve fázi příprav projektové dokumentace. A dnes? Dneska už máme za sebou těžké práce, včetně nepopulárního ale nutného kácení invazivních dřevin. Můžeme sázet stromy nové, máme hotové základy pro tůně. Připravená je i cestní síť nebo zrekonstruovaný mostní pilíř. Hotové jsou i základy pro hřiště nebo piknikové stoly. Věřím, že do roka bude místo připravené k užívání.

Elektrické výsuvné sloupky na Pernštýnském náměstí – přání na jednom listu papíru. To bylo to, co zůstalo takzvaně v šuplíku. A je hotovo! Řešení, které umožňuje lépe regulovat využívání a rozvod elektřiny v historické centru města při akcích.

Tématické osvětlení Zelené brány – také jen list papíru v zásuvce. Dnes je vyzkoušeno při Stolu na míru 4 a připravené jako součást vánoční výzdoby pro rok 2026. Současně jsme také obnovili slavnostní osvětlení radnice a Zelené brány z okolních budov, které se roky nepoužívalo a letos ho znovu zapojíme, nejspíš už do Městských slavností.

Co jsem chtěla udělat a během mého působení jsme připravili a dokončili

Více zeleně u Palace Pardubice – část prostoru v centru města se podařilo osázet a postupně kultivovat. Tady mě mrzí, že projekt narazil na jiné představy MO 1. Moje představa, kterou jsme společně s kolegyněmi z OŽP a OHA do projektu, není naplněna zcela. Chtěla jsem stromy, přírodní průchod od přechodu k Palace Pardubice zelení a velký travinovo-trvalkový záhon, který oddělí chodce od cyklistů a od silnice, dále kultivaci pěšin od Palace ke Kolfu, které už lidé sami vychodili. Stromy máme! hurá. Zbytek si převzal MO 1 a bohužel hotovo není a to, co se buduje, zatím neodpovídá původnímu záměru. Ale věřím, že to nakonec dotáhnou.

Velikonoční výzdoba centra – Pardubice už několik let zdobíme nejen o Vánocích, ale také o Velikonocích. Výzdobu plnou kraslic a dalších velikonočních symbolů jsem si moc přála do Pardubic dostat a povedlo se. Navíc jsme se s loňským proutěným košíkem od Timmyho Moravce zapsali i do České knihy rekordů.

Ocelový kůň pro Pardubice – socha Michala Gabriela nejprve přijela do Tyršových sadů na zápůjčku a následně ji město zakoupilo natrvalo. A podle mě tady přesně koňská socha chyběla. Jsme město koní, a tak jsem ráda, že je to zase o kus víc vidět.

Nové adventní trhy – proměnou prošla jejich podoba, výzdoba i celková atmosféra v centru města. Když jsem totiž na radnici nastupovala, nebyly trhy takové, jaké by si naše město zasloužilo. A tak jsme začali jednat. Vysoutěžili jsme nového provozovatele, který každoročně povyšuje trhy na další úroveň. Navíc už nejsou výhradně v centru, a tak se dá jejich návštěva spojit s krásnou procházkou adventními Pardubicemi.

Více péče o městské lesy – především o Zelenobranskou dubinu a Studánecký les, ale i ostatní plochy. Oba zmíněné lesy dostaly více péče, pročištění od soušek, podrostů a trnitých porostů, nové a zrekonstruované cesty, mobiliář a altán, napajedla pro zvěř i dosadbu stromů. 

Standard městských stromořadí – nastavili jsme pravidla, podle kterých se má se stromy ve městě pracovat a jak mají být nová stromořadí zakládána, jak o ně pečovat a jak je chránit.

Izolační zeleň v Popkovicích – další konkrétní projekt, který pomáhá oddělit obytnou zástavbu zelení. Zároveň je to součást projektu k novému útulku pro opuštěná zvířata. Takže nejen že jsme přidali zeleň, ale ta bude současně izolovat případný hluk z útulku.

Injektáž pod stromy – začali jsme využívat způsob, jak dostat vodu a živiny přímo ke kořenům stromů a zlepšit jejich podmínky v náročném městském prostředí. A kde přesně? Na MO I a MO IV. 

Budky pro naše lesy - drobnost, která mě napadla a vypadl z toho moc hezký projekt, kdy se zapojila SFÉRA, Odbor životního prostředí a veřejnost. Děti se svými rodiči nebo dědou a babičkou přišli do Sféry, kde pod vedením lektorů vyrobili budky pro sýkorky, kosy, špačky, sovy nebo třeba netopýry. Budka dostala unikátní QR a když jsme je s odborem životního prostředí rozmístili do našich lesů, každý si mohl dohledat, kde jeho budka je a dojít se na ní podívat. Následující rok se projekt zopakoval výrobou hmyzích hotelů do zahrad našich mateřských škol.

Lipová alej svobody – 80 lip, které jsme vysázeli společně s veřejností a vznikla nádherná alej na okraji města. S tímhle nápadem přišla kolegyně z městského obvodu 4, mě se zalíbil a společně jsme se daly do práce. Je to tedy dílo lidí z MO 4, moje, mých kolegů z OŽP a veřejnosti, která přiložila ruku k dílu. Letos přibudou na podzim ještě keře a hmyzí dálnice.

A co zůstává rozpracované nebo připravené?

Standard modrozelené infrastruktury – pravidla pro to, jak ve městě lépe pracovat s vodou, zelení a veřejným prostorem. Standard je hotov, nyní poběží fáze implementace, která je nejzásadnější.

Fond pro podporu zeleně – nástroj, který má pomoci financovat další zelené projekty ve městě.

Depozitní sklady Východočeského divadla – projekt, na kterém jsme začali pracovat a který je potřeba dál posouvat.

Zelené zastávky – více zeleně i na místech, kde na ni dnes často nezbývá prostor. S Dopravním podnikem a Službami města Pardubic jsme připravili varianty, jak by mohly zastávky vypadat, praktické vybudování je na řadě.

Muzeum perníku a zachování perníkářské tradice – připravili jsme projekt aktivního muzea perníku, kde vznikne dílna na pečení perníku pro insentivu mladých perníkářů, workshopy, muzejní expozice o historii perníku, ale i zajímavé perníkářské výrobky. Také se zdejšími školami připravujeme pobídky pro perníkáře, tak abychom pomohli zachovat perníkářskou tradici ve městě.

Úprava biokoridoru ve Svítkově – ve spolupráci magistrátu a MO VI se podařilo vyjednat přetrasování tohoto koridoru, který dlouhodobě neplnil svou funkci. Díky tomu se podaří vybudovat nové stání pro kontejnery (včetně toho na textil).

Lesík ve Starých Čívicích – vyčištění, výměna dožívajících stromů za nové a také silnější výsadba, která oddělí novou bytovou výstavbu a oboru.

Obnova rybníčku Netušílek – významý krajinný prvek, který si zalouží obnovit. Projektík je připraven, narazil ale na finance.

Informační cedulky do ulic – vypracovaný návrh je hotový a připravený, realizace už bude na jednotlivých městských obvodech.

Vánoční osvětlení radnice – projekt je projednaný, ale naráží na technické mantinely a památkovou ochranu.

Samostatnou kapitolou je spalovna nebezpečných odpadů v Rybitví. Tedy lépe řečeno znovuobnovení provozu. To je projekt, u kterého bych byla úplně nejradši, kdyby nikdy nevznikl. Téměř 20 let dohadů a tahanic. Nicméně věřím, že jsme na správně cestě. Díky druhé petici, kterou podpořilo přes 10 tisíc z vás, jsme mohli téma představit senátorům, kteří začali jednat o změně legislativy. V úzké spolupráci s obcí Rybitví bojujeme dál a i když je to boj skutečně dlouhý, tak ho nehodláme vzdát. Je to současně i téma, které jsem si s sebou přinesla do Sněmovny.

A co jsem chtěla a nepovedlo se?

Zeleň na třídu Míru – bohužel, přes veškerou snahu, několik návrhů, jak by se to dalo provést, přes mnohá jednání s městskými architekty, externími architekty, městskými akciovými společnostmi, městským obvodem. Nepovedlo se. A to mě hrozně mrzí.

Stromy na Sukovu třídu – ani zde jsem neuspěla. Návrhy jsem měla dva různé. Jednali jsme na několika úrovních a to opakovaně. Bohužel. Snad se to povede v dalším volebním období.

Zeleň na Pernštýnské náměstí – tady je to nejsložitější prostor, historické jádro chráněné památkovou péčí. Ale i tak. Chtěla jsem alespoň dostatečnou náhradu stávajících stromů a zeleň dát alespoň k morovému sloupu. 

Druhé umělecké dílo znázorňující koně a dostihy – návrhy byly, dojednala jsem i souhlas vlastníka pozemku u příjezdové komunikace na závodiště. Ale bude to muset počkat na další volební období.

Nový plot pro dostihové závodiště – nebo alespoň jeho oprava a nová barva. Tady jsem narazila na finance a dojem, že je to jaksi zbytná záležitost. Souhlasím, že nové stáje, sedačky, výtahy, atd. jsou důležitější, ale …no nepovedlo se. 

Převod části lesa od Lesů ČR pro cyklostezku nebo vratné kelímky.

Za čtyři roky se samozřejmě nedá stihnout všechno – i když bych jako beran hodně chtěla :). U některých projektů člověk vidí výsledek během několika měsíců, u jiných trvá roky, než se od prvního nápadu dostanou přes jednání, projektování, povolení a peníze až k samotné realizaci. Proto jsem chtěla na závěr svého působení ukázat nejen to, co je hotové, ale také co jsem převzala, kam se to podařilo posunout a co po sobě nechávám připravené k další práci. A aby to bylo fér, tak i to, co se nepovedlo.

Protože práce pro město není jen o přestřižených páskách. Je o projektech, jejichž výsledek uvidíme třeba až za několik let. 

Na radnici jsem šla s přesvědčením, že s rozumným a konstruktivním přístupem, pracovitostí a odhodláním lze dosáhnout dobrých výsledků. Zároveň jsem chtěla dokázat (ostatním i sobě), že se dá politika dělat lidsky – s respektem, empatií a odpovědností. A po těch čtyřech letech tomu pořád věřím.